Jaké příjmy se započítávají do výpočtu starobního důchodu?

Výše starobního důchodu závisí na příjmech dosažených během produktivního života. Pro výpočet důchodu se bere v úvahu průměrný výdělek, tzv. vyměřovací základ, což znamená, že čím vyšší byly příjmy, tím vyšší bude důchod. V tomto článku se podrobně podíváme na to, jak se průměrný výdělek vypočítává a které typy příjmů se do něj započítávají nebo naopak nezapočítávají.

 

Vyměřovací základ pro výpočet důchodu

Vyměřovací základ je průměrný hrubý příjem dosažený v letech, kdy bylo odváděno pojistné. Tento průměr se vypočítá z tzv. osobních vyměřovacích základů za jednotlivé roky, kdy osoba pracovala a odváděla sociální pojištění. Osobní vyměřovací základy se pak přepočítávají koeficienty, které zohledňují růst průměrné mzdy v daném období.

Jaké příjmy se započítávají?

Do vyměřovacího základu pro důchod se započítávají především tyto příjmy:

  • Příjmy z pracovního poměru: Patří sem hrubá mzda ze zaměstnání, z níž bylo odváděno sociální pojištění. To zahrnuje například základní mzdu, odměny a prémie.
  • Příjmy z podnikání: U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se započítávají příjmy na základě vyměřovacího základu, z něhož bylo odváděno pojistné. U OSVČ je důležité odvádět dostatečně vysoké pojistné, protože nízké odvody mohou mít za následek nízký důchod.
  • Příjmy z dohod o pracovní činnosti: Příjmy z DPČ se započítávají do důchodu, pokud přesáhnou minimální výdělek pro odvádění sociálního pojištění.
  • Nemocenské a peněžité dávky v mateřství: Tyto dávky jsou zahrnuty do vyměřovacího základu, pokud jsou vypláceny v době, kdy je osoba zaměstnána nebo OSVČ.

Jaké příjmy se nezapočítávají?

Existují i příjmy, které se do vyměřovacího základu nezahrnují, protože nejsou považovány za pracovní příjmy nebo nejsou předmětem sociálního pojištění:

  • Podpora v nezaměstnanosti: Doba nezaměstnanosti sice může být uznána jako náhradní doba pojištění, ale podpora se do vyměřovacího základu nezapočítává.
  • Výsluhové příspěvky: Tyto příjmy nejsou považovány za pracovní příjmy pro účely důchodového pojištění.
  • Renty a jiné příjmy nevyplývající z pracovního poměru nebo podnikání: Tyto příjmy nejsou součástí vyměřovacího základu.

Jak se počítá průměrný výdělek?

Průměrný výdělek se počítá na základě osobních vyměřovacích základů (hrubých příjmů) z jednotlivých let, které se poté přepočítávají pomocí koeficientů. Tyto koeficienty zohledňují inflaci a růst mezd, takže i příjmy dosažené v minulosti se přizpůsobují současným ekonomickým podmínkám. Výsledkem je tzv. přepočtený vyměřovací základ, který se následně použije k výpočtu důchodu.

Práce na částečný úvazek a vliv na důchod

Příjmy z práce na částečný úvazek mají vliv na výši důchodu. Pokud osoba pracuje na částečný úvazek, její příjmy jsou nižší, což se odrazí i v nižším vyměřovacím základu. V důsledku toho může být starobní důchod nižší než u osob pracujících na plný úvazek.

Příjmy během důchodového věku a jejich vliv na důchod

Osoby, které dosáhnou důchodového věku, mohou nadále pracovat a jejich výdělky stále ovlivňují výši důchodu. Pokud osoba pobírá důchod a zároveň pracuje, může po splnění určitých podmínek požádat o přepočítání důchodu, který zohlední nově dosažené příjmy.

Související články