Vyšší odvody = vyšší důchod pro podnikatele? Je to pravda?
Reforma penzí nepřináší jen pozitivní zprávy. Důchodová komise počítá i s růstem odvodů pro osoby výdělečně činné, a to výrazně. Výpočty naznačují, že změna by nejtvrději dopadla na nejmenší podnikatele s nižšími příjmy, patříte sem i vy?
Ohrožená skupina
Záloha na sociální, resp. důchodové pojištění se u OSVČ odvozuje od dosaženého zisku, přesněji daňového základu, který získáme, odečteme-li výdaje od příjmů.
Měsíční vyměřovací základ OSVČ stanovíme jako jednu polovinu jeho dvanáctiny. (Sazba pojištění pak činí 29,2 %.) Minimální vyměřovací základ odpovídá (u OSVČ vykonávající hlavní činnost) 25 % průměrné mzdy. V případě, že skutečný vyměřovací základ OSVČ je nižší než tento stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro ni právě ten minimální a OSVČ tak platí jen minimální zálohy na pojistné.
Právě tato skupina podnikatelů je ohrožena, jelikož orientační propočet při podmínkách roku 2019 totiž ukazuje, že starobní důchod takových celoživotních OSVČ by byl pouze 8 400 Kč měsíčně. To je o 30 % méně, než je hranice příjmové chudoby pro jednotlivce. Přesně proto Komise proto navrhuje zvýšení odvodů OSVČ tak, že výpočtový základ by už nečinil polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale nově 75 % z této částky (tedy 75 % z vyměřovacího základu), jak uvádí web ceskenoviny.cz.
Důchodová reforma je nezbytná, ale pro OSVČ s nízkými příjmy by mohlo být až likvidační. Změna bude provedena buď skokově nebo bude rozfázovaná.
Konkrétní příklady zvýšení odvodů dle hospodářské komory
Drobná švadlena, která utrží za měsíc průměrně 30 tisíc korun, bude i při uplatnění 60% výdajového paušálu odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu (jak při stávajícím nastavení, tak i v případě realizace návrhu Komise). Ovšem kvůli navrhované změně způsobu stanovení minimálního vyměřovacího základu by její odvod skokově narostl o 60 %.
Umělecký kovář, který utrží za měsíc průměrně 90 tisíc korun, bude mít při použití 60% paušálu vyměřovací základ vyšší než ten minimální (jak v současném systému, tak i podle návrhu Komise). Pokud by nově musel živnostník vycházet ze 75 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, odváděl by na důchodové pojištění skokově o 50 % více.
Prakticky uvádí příklady odvodů dle hospodářské komory web mesec.cz. Zatímco švadleně, která si měsíčně vydělá 30 000 Kč, by se zálohy na důchodové pojištění zvýšily o 60 % z 2 544 Kč na částku 4 069 Kč měsíčně, uměleckému kováři, který si měsíčně vydělá 90 000 Kč by se měsíční záloha zvýšila „jen“ o polovinu, z částky 5 256 Kč na 7 884 Kč měsíčně. Navrhované změny tedy seberou z disponibilního příjmu relativně nejvíce těm nejmenším živnostníkům.
Podívejme se na to více z blízka
Když se ještě jednou podíváme na kováře, tak jeho aktuální odvod je ve výši 4 476 Kč započten ve 100 % a zbývající částka 780 Kč bude redukována 26 %, takže se započte 202 Kč. Dohromady je odvod započten ve výši 4 679Kč.
Po navýšení – odvod je 7 884 Kč z toho 4 476 Kč se započte ve 100 % a zbývající částka 3 408 Kč bude redukována 26 %, takže se započte 886 Kč. Dohromady je odvod započten ve výši 5 362 Kč z původní částky odvodu 7 884 Kč.
To znamená že mezi odvodem a zápočtem je rozdíl 2 521 Kč, a to je částka která jde na důchod cizím lidem. Co to pro nás reálně znamená? Pokud nedojde ke změně redukční hranice, tak veškeré navýšení postrádá smysl.
Rozdíl mezi současným odvodem a navrhovaným, který se započte kovářovi do výše důchodu, je 683 Kč. Náklad na ně je ale 2 628 Kč.
Platby na důchodové pojištění, pokud mají mít alespoň nějaký smysl, by neměly překročit měsíční zálohu 4 476 Kč. Výše této platby totiž odpovídá osobnímu vyměřovacímu základu 15 328 Kč (platí pro rok 2020).
Tato hodnota je tzv. první redukční hranice, od ní do výše 139 340 Kč se příjmy (vyměřovací základy) redukují na 26%. Z částky nad 139 340 Kč se z osobního vyměřovacího základu nezapočítává nic. Zajímavým faktem je, že nad tuto částku jsou tři čtvrtiny plateb (přesně 74 %) na důchodové pojištění použity na cizí důchody (princip solidarity).
Technická varianta reformy
Komise projednávala i takzvanou technickou variantu reformy, která by měla nynější veřejný systém rozdělit na dva pilíře. Z nultého by se poskytoval solidární základní důchod z daní ve výši 30 procent průměrné mzdy a z prvního z odvodů zásluhová část penze.
Doba péče o dítě, kdy rodič nemá příjem, by se počítala z jeho předchozího výdělku, nebo z průměrné mzdy. S bonusy za potomka či za odpracované roky navíc se nepočítá. Financování by pak politici nastavili až v dalších pěti letech po rozdělení systému.
Proti komisi se staví ODS, kdy konkrétně, jak uvádí České noviny, Jan Bauer zastává myšlenku, že spravedlnost nesmí snižovat zásluhovost. Na straně ODS je i TOP 09.
Do příští komise by mělo být zapojeno ministerstvo financí a šéfka komise očekává, že se vrátí k zapojení třetího pilíře (soukromého spoření), který je velmi podstatnou součástí systému a potřebuje projít výraznou změnou. Příští jednání se uskuteční 3. dubna a my Vás budeme zavčas informovat, jak se situace vyvíjí.
Jsme tu pro Vás.
